Pokaždé, když vyrážíme vstříc novému dobrodružství bychom si měli být vědomi schopnosti udržitelnosti své Cesty, potažmo Snu.
Jaké jsou naše prioritní záměry? Jaké možnosti se nabízejí na pokračování a jsou krátkozraké či mají být dlouhotrvajícími pochody?
Co se snažím říci, je aby sen nebyl jako mýdlová bublina, která se nadouvá, leskne a fosforeskuje duhovými barvami, a pak znenadání praskne. Musíme mít neustále na zřeteli, že jako dobrodružné povahy musíme ustát různá úskalí nebo i přerušení pouti, ale nesmíme ze svého zorného úhlu ztratit směr. Periferní vidění musíme udržet neustále ve střehu a cílovou pásku, k níž směřujeme, v dohledu. Soustavně musíme vyživovat své plány a přihnojovat naši duši smysluplnými kroky vedoucí střemhlav k dosažení cílů.
Naše mysl ať kolébá přednastavené vize, aby se pěkně vyvíjely, rostly a bujely do přirozené krásy. Aby soustavně plnily své účely a člověk díky nim našel osobní poslání a naplnění.
Nejeden odvážný se totiž ztratí, zacyklí nebo zabloudí, a pak bezděčně tápe ve své paměti a pokud se nedopátrá důvodu a svébytnému podtextu, pak mu nezbývá nic jiného, než se vrátit a po svých stopách dojít zpět na začátek, aby si vzpomněl, co vlastně chtěl.
Je skvělé plout s proudem událostí, ale člověk musí mít neustále na zřeteli svůj cíl a záměr, aby ho nečekaná přívalová vlna nesmetla do tratoliště váhání a nenechala napospas opětovnému strádání.
Vyrazte jedině, když neomylně víte Proč - Kam - Jak!!!
Ve chvíli, kdy máte jasně definované cíle, prostředky, záměry a jakými akcemi a proaktivním snažení výše uvedeného docílíte.
Úryvek z mé knihy SAMA NA CESTÁCH - MOJE CESTA z kapitoly „Jít za svým snem a neztratit směr”