Teď budu brečet jako malá, ale v mysli jsem si dělala seznam lidí, které nám ráda a se kterýma bych ráda moje narozeniny oslavila. Zítra mě to čeká;-(). Nasolila bych tady mnoha jména, i těch, které jsem léta neviděla.... Však vy víte, kdo to jste
Zatím improvizuji a střádám náhradní plány neb korona všechny plány pokazila. Loni byla karanténa, byla jsem úplně sama, přes okno jsem dostala kytku a bonboniéru. Letos můžu slavit v maximálním počtu ve Švýcarsku 10 lidí, ale ti, kteří jsou nejbližší mému srdci, jsou na míle vzdáleni. Ano, jsou v mém srdci, v blízkosti virtuálni vzdálenosti a můj život je plný potěšení a lásky a přesto mi teď ukrutně chybí!!!
Paradoxně se směju situaci, kdy jsem svoje 40 narozeniny oslavovala na Bali v úkrytu silent retreatu a za to jsem platila horentní sumu. A teď těch restrikcí je tolik, že člověk pozbývá chuť slavit a máme je grátis chich;-(). Ale nemá cenu se rozptylovat a nějak den ražděnja dramatizovat, já slavím svoje narození s každým probuzením, každý den je pro mě svátek, neděle je každodenně, takže vlastně, o co jde;-? Ale přece, prostě dnes emoce nemám na uzdě a jen jsem si uvědomila, jak jsem tady osamocená. Moje švýcarská rodina se vzdálila, opravdoví přátelé jsou roztříštění v povzdálí, srdíčka a miláčci posílají úsměvy a pusinky, protože se domnívají, že mi nic nechybí. Tak jen si to dosytosti prožít, všechny city, pocity a hloubky současného dění. Naplňuje mě to vděčností, že žiji ve zdraví a hojnosti a na druhé straně toto přežívání má obrovské průrvy a nekonejšivé okamžiky. Akceptace současného dění je jedna věc, ale toužení a přání jsou lidskou přirozeností a my jsme byli stvořeni, abychom byly plnohodnotné bytosti a nic nepotlačovali a svědomitě si uvědomovali, co nám chybí a co a koho máme rádi. Takže mám teď jediné narozeninové přání, ať ty nepokoje a taškařice kvůli koroně skončí a já se shledám s mými milovanými v rodné vlasti
S upřímností mi vlastní a srdcem v dlani,
Vaše Alexka
Komentarze