© 2016 - 2018 SAMA NA CESTÁCH ओं♡♫

  • b-facebook
  • YouTube - Black Circle
  • Twitter Round
  • Instagram Black Round

návštěvníků

Vánoce s indickou příchutí

December 26, 2016

Když jsem byla mladá a světa neznalá, tak mě v magazínu MF Dnes zaujal článek o tom, jak se slaví vánoce v různých zemích, a tyto zajímavé informace mi utkvěly v paměti. Po dlouhá léta jsem si přála strávit vánoce v jiné zemi než rodné, ale samozřejmě v takové, kde se slaví. Kupříkladu na Bali, kde jsem žila, se vánoce neslaví, protože jsou hinduisti, a to pak není to pravé ořechové:-). Ale Indie, aspoň zdejší křesťanská oblast, mi jednu z mých tužeb vyplnila zcela. 

 

V říjnu jsem ve skříni našla umělý stromeček a neubránila se upřímné dětské radosti, že je tady právoplatně slaví! Po několika letech strávených v tropech se opět bude zdobit a radovat se v duchu vánočním, tradičním a slavnostním! Hurááá! Byla jsem zcela unešená tou představou.

Předvánoční atmosféra se mě dotkla naprosto dokonale na trhu ve městě Margao, kde plno stánků nabízelo vánoční ozdoby, hvězdy, světýlka a různé kýčovinky a já, opět jako malá holka podlehla kouzlu vánoc. Nakupovala jsem řetězy, baňky a cingrlátka, dárky a vánoční papír, stužky, a do toho mi rozpustile vyhrávaly chytlavé vánoční koledy. A já se usmívala od cha k uchu, „Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas” a „Já sním o vánocích bílých” se staly na pár dní hymnami v této vzdálené zemi. To byla najednou nálada, bezuzdná euforie a vánoční pohoda! 

Je zajímavé, jak uměle a nechtěně, či záměrně naše duše zažehne trysky radosti a spontánní veselosti při jakékoliv příležitosti, která se nám jeví jako slavnostní.

 

Nyní vám odtajním záhadu, jak tuto kratochvíli slaví v plážovém letovisku. Naprosto standardně a velkolepě. Asi týden před vánocemi ve všech domácnostech nazdobí stromečky, umělé samozřejmě. Některé v zahradě jsou samozřejmě živé, ale smrček nebo jedličku jsem tady neviděla:-). Pro každou domácnost je typická papírová hvězda, která svítí na zapraží jako kometa, ta je pro místní věřící symbolem zázraku dokazující narození Božího syna. Tradicí je u každého domu venku vystavět betlém, v něm leží Jezulátko a Tři králové a všechna zvířena, dokonalá kopie biblické historie. Bylo zajímavé sledovat, jak děti i dospělí z hlíny uplácávají základy a milosrdně zdobí svá obydlí. Všechny domečky v okolí od večera do rána blikaly barevnými světýlky a celá Goa se proměnila v pohádkové prostředí s rozzářenýma očima dětí a úsměvy dospělých. 

 

Úžasné bylo, že jsem si mohla vychutnat Štědrý den dvojmo. Klasicky náš 24. prosinec až na to, že místo kapra jsem měla snepra a bramborový salát nebyl tradiční, ale letní, odlehčený bez majonézy. A pak si štědře 25. prosince s místními užít jejich vánoční hody. 

Místo svařáku jsem si uvařila zelený čaj s anýzem, skořicí a hřebíčkem, vánoční variace na  zdraví prospěšné gurmánské degustace:-). Cukroví mi nadělili, bez řečí a s velkou radostí. Asi tří letý chlapeček mi přinesl sám od sebe igelitku plnou dobrůtek a ovoce, bylo to velice dojemné. Toto autentické gesto považuji za nejmilejší a nejsrdečnější obdarování letošních vánočních dní. 

Jeho teta mi pak říkala, že šel za svou maminkou a vykoledoval pro mne výslužku, řekl, že chce něco dát kamarádce a ona mu nabalila celý pytel sladkostí! Vřele děkuji za tyto láskyplnosti!

 

Úplně nejkomičtější situace byla, když jsem večer začala smažit rybu, tak vypnuli elektriku, byla naprostá tma všude dokola a můj elektrický sporák tudíž nemohl dokonat akt štědrovečerní večeře. Smála jsem se, není divu, tolik spotřebované elektřiny pro všechny vánoční dekorace a světla, to by neutáhla ani temelínská elektrárna (hahaha). Zapálila jsem všechny svíčky na adventním věnci a spokojeně rozjímala, takové maličkosti vůbec neohrozí mou skvostnou náladu a pokojné přípravy. 

 

Místní začínají slavit vánoce na mši 24. prosince, která začíná v kostele od 23 hodin promítáním filmu o zrození Ježíše Krista. Odehrává se způsobná půlnoční a všichni jsou speciálně ustrojení, muži mají na sobě černé obleky a vypadají jako ženiši, navoňaní a ohleduplní. Ženy jsou vyparáděné jako na módní přehlídce. Nemohla jsem se vynadívat na tu nádheru, důstojnost a spořádanou uctivost, tyto okamžiky mě asi ohromily nejvíce. 

 

Bylo dávno po půlnoci, když mše skončila, nastala dojemná chvíle, kdy si všichni navzájem přejí, veselí a obdarovávají se sladkostmi a pak jdou domů, kde v kruhu rodinném mají vánoční party až do půl čtvrté do rána:-). 

Pro ně se vánoční den „D” datuje na 25. prosince. Jestli pijí alkohol, to nevím, ale veselí se náležitě bujaře, všude bouchají ohňostroje a vyhrává hudba jako by bylo pravé poledne. Neskutečná atmosféra, klid a živelné projevy na vás číhají v každém zákoutí.

Druhý den se probudí a vánoční nálada je neopouští. Reproduktory vyhrávají na plné pecky jako by zrovna přijela pouť, ale je to nabíjející, jejich veselost je nakažlivá a ojedinělá. Ženy skoro celý den vaří, mají asi deset různých jídel. Pozvali mě k rodinnému obědu, předestřeli přede mne několik chodů jako bych byla princezna. Byly to všechno místní pochoutky, krabi, zeleninové kokosové kari, rybí karbanátky, ještě teď se mi sbíhají sliny. Do sytosti jsme se společně najedli a pak si dali siestu a bylo po svátcích. Dárečky jsem jim podstrojila nenápadně pod stromeček, to je má tradice dávat a rozdávat radost. Všechny děti i dospělí zbožňují, když něco dostanou na zub či jen tak pro potěchu.

Oni si tady dárky nedávají, hostí se jídlem, které považují za dar od pána Boha. Velmi zajímavé a podnětné chvíle, které mi naskytly možnost reflexe.

 

Odprostíme-li se od démonů masové komerce a všech negativ konsumu, jež v adventních dnech vrcholí a navrátíme se k pravé podstatě vánočních svátků i jedinečné atmosféry zářících očí a něžných písní, máme neskutečnou šanci procítit vlastní bytí a soužití s ostatními.

Vánoce jsou obdobím relaxace, zkrášlováním obydlí a sdílení hojnosti našich žití s jinými. Kéž klidem a mírem voní všechny domácnosti na světě a máme se rádi navzájem nejen v této době. Svítá naděje, že lásku přestaneme přepočítávat na hodnotu prezentů, které jsem našli pod stromečkem. Pevně věřím, že přestaneme degradovat sami sebe a znovu v sobě najdeme empatické cítění láskyplné štědrosti i spokojené blaženosti v obdarování a předávání darů bytí, jenž nejde vyjádřit pomocí materiální hodnoty, ale ryzí podstaty svátečních dní.

 

A kdo vánoce nemá rád, už si může zavýskat: „Houhou, vánoce už jsou za mnou:-)!”

 

 

 

 

Please reload