© 2016 - 2018 SAMA NA CESTÁCH ओं♡♫

  • b-facebook
  • YouTube - Black Circle
  • Twitter Round
  • Instagram Black Round

návštěvníků

Dalajlámu vidím častěji než moji mámu

 

 

 

Před několika týdny mě zaujala informace iniciativy Češi Tibet podporují: „Vstupenky do malého prostoru v Lucerně (poměrně drahé) byly prakticky nedostupné. Většinu z nich si ponechalo Forum 2000 pro VIP, malou část si koupili zájemci a velkou překupníci. Domníváme se, že si Dalajláma zaslouží srdečné přijetí od občanů ČR, kteří ho mají v úctě. A také se domníváme, že by lidé žijící v ČR měli mít možnost zdarma a neomezeně Jeho Svatost spatřit. Na veřejném prostranství přístupném komukoliv s otevřeným srdcem.”

 

Opět znovu a zase ta stejná písnička (nikoli mantra): Jeho Svatost jen vystrčí nos z Indie a všude jinde je to jen silná západní komerce. Není divu, že kolem jednoho z nejvýznamnějších spirituálních lídrů současnosti je vždy poprask a velký rozruch. Milióny lidí po celém světě touží být v jeho přítomnosti a spatřit „Oceán moudrosti” na vlastní oči. Prahnou po jeho požehnání pouhým slovem či pohledem. 

 

Já jsem to měla stejně, bylo to jedno z mých zbožných přání vidět ho v životní velikosti. Zpráva, že bude přednášet v Praze mě zastihlo na Bali. Zjišťovala jsem si podrobnosti, ale když jsem viděla ceník vstupenek, tak jsem se zařekla, že za takovou „šarádu” platit nebudu. Už jen z čistého přesvědčení, že jsem radikálně proti nešvarům byznysu kapitalismu a setkat se s živoucím ztělesněním Buddhy soucitu peněžní hodnocení z mého pohledu prostě kazí. Ráda bych přispěla na organizaci, ale „nekřesťanské” ceny jsou z mého pohledu nedůstojné. Ale přála jsem si to tak mocně a silně, že jsem nakonec lístek dostala zdarma. Asi karma:-).

 

V září 2013 jsem Dalajlámu tedy viděla na živo prvně, sice zpovzdálí, ale o to byl zážitek silnější, že jsem s sebou vzala kamarádku Tibeťanku. Chomen byla nádherně vystrojená, uctivě vyhlížející v jejich typicky tibetském kroji a když jsme se fotily, tak nechtěla vzít tibetskou vlajku do ruky z obavy, aby si neublížila. Pochopitelně, žije v cizím státě na základě statutu uprchlíka a to, co by proti ní mohli vytáhnout, až se vrátí do své rodné země je velká záhada. My si dostatečně neuvědomujeme, jak je situace v Tibetu podléhající čínské okupaci stále krutá a nelidská. Dokážeme si ještě vůbec představit žít v panickém strachu a neustálém útlaku diktátu, zda čínský  (potažmo ruský) bratr nečíhá za rohem a nezničí nás jedním šmahem? 

 

A netrvalo ani rok a já se ocitla v sídle Jeho Svatosti v exilu v McLeod Ganj v Indii, kde pobývá od roku 1959, kdy čínská vojska zahájila na území Tibetu krvelačnou genocidu. Ve výšce dva tisíce metrů nad mořem se rozkládá jeho chrám, který je normálně každodenně přístupný veřejnosti a sousedí s jeho rezidencí. Žádné vstupné, poplatky, jediné, co můžete je darovat „offerings” - dary, dobrovolné příspěvky či přinést různé pochutiny. Samozřejmě každý se před vstupem musí podrobit bezpečností kontrole a je zde přísný zákaz vnosu telefonů, fotoaparátů, zapalovačů a jiných propriet, které by mohly ohrozit bezpečnost mnichů a tohoto posvátně vznešeného místa uprostřed statných lesů v pohoří Himalájí. 

 

Dharamsala, v doslovném překladu znamená „útočiště poutníků”, se stala po dlouhá léta nejen útočištěm pro tibetskou komunitu žijící v exilu, ale celá oblast vysoko v horách je neobyčejně úchvatnou kolébkou, jež poskytuje výživné prostředí plné spirituality  a líbezného všehomíru pro spirituální hledače i turisty z celého světa.

 

Život je krásná neznámá, ale rozhodně není náhoda. Od července 2014, kdy jsem do McLeodu dorazila, jsem Dalajlámu viděla za šest měsíců nejméně sedmkrát. Jsou to vždy unikátní události pořádané v prostředí posvátnosti lidskosti za přítomnosti budhistické vznešenosti. V Tsuglag Khangu (chrámu Jeho Svatosti) slaví bezprostředně a účastní se tibetských svátků, oslavoval zde čtvrt století výročí ocenění Nobelovy ceny za mír z roku 1989 a dával učení skupinám z celého světa. Je to vždy úchvatná podívaná a pokaždé obdivuhodná ceremonie a oslava života, bezprostřední, klidná, dobrotivě posvátná, až se vám z toho zamotá hlava.

 

Na rozdíl od akcí na západě jsou tyto události obřadně důstojné a několikadenního učení se může zúčastnit každý v přepočtu asi za čtyři koruny české! Stačí registrace s pasem a platným vízem a fotografie. Ovšem ne každý má to štěstí vypravit se do Indie, kde je Jeho Svatost doma a rozdává nezištně to, co v sobě má:-))) A proto ON razí za námi, aby splnil své poslání a káže o osvícení i utrpení, které trápí lidské pokolení i neuváženém poškozování planety.

 

Abyste chytli dobrého fleka, tak si musíte přivstat, brána chrámu se otevírá kolem páté hodiny ranní a každý spěchá pod hvězdami noční oblohy, aby si ukořistil nejlepší místečko s výhledem na ikonu spirituální obrody, která nemá obdoby. Přísná bezpečnostní kontrola je důkladná a nejlépe uděláte, když všechny vymoženosti současné techniky necháte na pokoji než abyste se museli vrátit do další fronty a uložit si je do úschovny.

 

Očekávání na jeho příchod je vždy ozvučen vzrušivým bzučením přítomných, jazyky se zde míchají a všichni jsou zde spořádaně mírumilovní, že se to jen tak nevidí. Obrazovky v celém prostoru chrámu monitorují bedlivě vchod odkud vychází kroky Jeho Svatosti a jakmile se dočkáme jeho roztomilého úsměvu, už nic než uctivé poklony a pokora a dojetí neexistují. Proto sem všichni přijeli. Nasát noblesu obdivuhodného mnicha, který vlastní přítomností vyvolává u svých stoupenců záchvaty emoční blaženosti a bezmezné víry v lepší zítřky. Kéž by každá celebrita současného světa vyvolávala stejné rozpoložení důstojnosti, láskyplnosti, respektu, soucitu a laskavosti jako tato skromná osoba. 

 

Jsou to velmi dojemné chvíle, vyčkáváte, až Jeho Svatost usedne na svůj „trůn” a pak sedíte na zemi mezi mnichy v šafránových róbách, vymóděnými Tibeťany všech věkových kategorií, lidí různých barev pleti i náboženského vyznání. Každý je tak rozněžnělý a usměvavý, že srdce plesá v nekonečné euforii blaženosti z žití. Abyste jeho učení rozuměli, musíte mít s sebou radiový přijímač a sluchátka, protože Dalajláma většinou přednáší v tibetštině a na místě se překládá okamžitě simultánně hned do několika světových jazyků. Na úvod se recitují posvátné mantry a pak hbití mniši obejdou tisícový dav s obřími konvicemi slaného čaje s mlékem a plackou pravého nefalšovaného tibetského chleba. Rozdává se plnými hrstmi, vždyť hojnost a pohostinnost je to, co se v životě nejvíce počítá! Až mají všichni svůj příděl, gratis snídani, pak Jeho Svatost pozvedne svůj šálek, odrecituje požehnání darované potravě a usrkne si a pak si pěkně na tom delikatesním chrámovém občerstvení pochutnává společně se všemi přítomnými. Pak začíná samotné učení, kde promlouvá do duše lidem s jediným záměrem, dosáhnout naprostého, neochvějného pocitu štěstí bez utrpení a kdo se odváží, tak i osvícení. Po skončení se všem přítomným servíruje zdarma oběd a nikdy se nestane, že na někoho nezbude! A pokud jste nejen spirituálně ale i ekologicky založení, vezměme si na jeho učení hrníček a talířek či misku, ať neplýtváte papírovými náhražkami a nezatěžujete naše lesy!

 

Promluvy Dalajlámy jsou vždy inspirativní, protkané humorem a jeho nakažlivým smíchem. Jeho obdivuhodná vitalita, schopnost si udělat legraci naprosto ze všeho a hlavně ze sebe je naprosto nakažlivá a ukázková. Vždy a za všech okolností ze sebe vydá, co v sobě má i přesto, že jeho zdravotní stav je už pár let na pováženou a měl by být v klidu, odpočívat a léčit se, což mu ovšem jeho pozice a svědomí nedovoluje. Přesto se nešetří a lítá po celém světě v dikci jeho nauky a pravdy o milující laskavosti a soucitu a plní zde na Zemi službu, pro niž byl zrozen. Ano, jeho slova obohatí, promlouvají přímo do duše, vždyť je to spirituální vůdce. A to, co káže, s tím i žije. S jeho monastickými sliby i činy je v jednotě uvědomění a synchronicity reality. Je nad poměry uvědomělý a neochvějný. Ovšem jeho výbuchy smíchu a vtipy jsou nečekané a obdivuhodné je, jak vše bere, jak to je. A egocentrické pohlaváry, ty svým humorem okamžitě odzbrojí.

 

Jeho paže jsou poskvrněny modřinami po vpichu inzulínu a já si vždy vzpomenu na mou babičku, že měla ručičky stejně probodané a modravě zbarvené. Tyto viditelné pohmožděniny nám ostentativně připomínají, že je to přece jen lidská bytost jako my a jeho zdravotní stav je vážný, dokonce tak, že zrušil na začátku letošního roku Kalachakru, a proto bychom měli být v jeho přítomnosti velice ohleduplní a respektovat jeho soukromí.

 

Přeji všem, se kterými se setká v Lucerně nebo kdekoli jinde v naši zemi české, aby si z jeho nebetyčné a bezbřehé oduševnělosti ukrojili svůj dílek štěstí, pro který jsme zvonili klíči na náměstí. A abyste se nedivili a nekroutili hlavami, když začne projev třeba tím, jak prdí v letadle a nebo co mu lítá hlavou, když má zabít komára, protože malárie je nevyzpytatelná:-). Za jeho žertíky si mnozí rádi zaplatí, protože si na nic nehraje a ukazuje svým příkladem, že život je o tom žít ho s nadhledem, nepovyšovat se a nic nezveličovat a zdravě uvažovat a správně konat.

 

Pravděpodobně své přednášky a neočekávaně humorné vsuvky vkládá záměrně v dikci budhistické filozofie a formě učení, že když člověk nemá očekávání, tak se vyvaruje zklamání:-). A když nemá závislosti, tak se bravurně vyhne bolesti a utrpení.

 

Když už se davy lidí tak vehementně na jeho učení hrnou, tak by si hlavně měli uvědomit, jak je to s karmou a na základě jeho proslovů si nejdříve vytvořit osobní postoj k vděčnému a spořádanému životu. Ne každý může být bódhisattva a jeho stav mysli nirvána, vždy ale záleží na tom, jak se chováme a jak každý sám za sebe průběžně kumulujeme karmické zásluhy. Kámen úrazu současnosti je totiž v ignoranci.

 

Procházet kolem jsem jej viděla nespočetněkrát a byl skoro na dosah a mohu potvrdit, že pohledy z očí do očí způsobí nezapomenutelné jiskrné chvění, které proudí všemi orgány. Je povznášející, jak jediná sekunda dokáže vzbudit v člověku víru, neochvějnou naději, že nad všemi bolestmi zvítězí a vnitřní spanilost je v přítomnosti a vědomém konání mezi námi v intencích lidskosti a láskyplnosti.

 

Závěrem je důležité podotknout, že nezáleží na tom, kolikrát tuto velkolepou osobnost uzříme, ale na tom, co si z jeho přednášek vezmeme a jak vědomě a eticky žijeme. Zda nás jeho promluvy donutí k zamyšlení a posunu k uctivé, střídmé a smysluplné životní pouti. 

 

A stejně je pro náš národ požehnání, že je u nás k vidění. A já mu děkuji, že vzdává hold panu Havlovi, životnímu příteli a naší pidi zemičku neopomíjí!

 

A až se někdy setkáte s Jeho Výsostí tváří v tvář a nebudete vědět co říci a jak ji pozdraviti, tak je to prosté:„Tashi delek Hiss Holiness”.

 

Kéž jsou všechny žijící bytosti šťastné, zdravé, dobrosrdečné a spokojené.

 

S úctou a milující laskavostí mi vlastní

 

Vaše Alexka ♥♥♥ 

 

 

 

 

 

Please reload