© 2016 - 2018 SAMA NA CESTÁCH ओं♡♫

  • b-facebook
  • YouTube - Black Circle
  • Twitter Round
  • Instagram Black Round

návštěvníků

Největší hrdinka je moje maminka

May 14, 2017

 

 

Dnes je výjimečný den, Den matek, a proto bych ráda vzdala hold té mé milované ♥♥♥.

 

Na mých Cestách jsem potkala hodně zajímavých osůbek, inspirativních nomádek i vědomých poutníků, ale stejně na první příčce všech lidí trůní žena, která mě porodila. Moje maminka je pro mne největší hrdinka, té patří po zásluze má kniha Sama na Cestách. Jsem si plně vědoma, jak horké chvilky jsem jí tím, že jsem nezůstala doma, způsobila. Jak jsem jí  bez ustání šokovala novými oznámeními o exotických destinacích, potápěčských výpravách do hlubokých moří či bezbřehých oceánů a nepochopitelnými plány do zemí, jež mnohé ani za mák nepřitahují.

 

Vystála si se mnou hodně krušných chvilek, dlouho se nemohla smířit s tím, že její jediné dítko je jako splašený uragán, který lítá do všech světových stran. Možná do dneška nepochopila, co je na mé pouti tak přitažlivé a jiné, proč raději nesedím doma a nechodím poslušně do práce jako ostatní a nerodím děti. Ale je to její výchova, její bezmezná podpora, jež mě od malička učila, abych byla nejlepší, tedy lépe řečeno dělala vše jak nejlépe umím, dokázala všechno, co si usmyslím a ať mé sny nejsou prkotiny, ale cílené mety. No a teď to má:-).

 

Proto se ji za všechny probdělé noci a proplakaná rána z hloubi duše veřejně omlouvám. Nejraději bych všechny nezáviděníhodné momenty a krizovky, jimž přihlížela na dálku vymazala, abych ji ušetřila mateřské bolesti a panickému strachu o holý život své dcery. Všechny Cesty, které jsem podnikla a prošlapala, ona se mnou virtuálně procestovala po mém boku. Byla to Ona, která při mně vždycky stála, i když s mými dobrodružstvími nikdy nesouhlasila, a přitom je prožívala se mnou na vlastní kůži a s husí kůží na těle den po dni. Prodýchala se se mnou největšími peripetiemi a krizemi, byla vždy na telefonu a společně s mými drahými přáteli nikdy neváhala podat mi pomocnou ruku či hodit záchrannou vestu. Je prostě úžasně odvážná a já se klaním její statečnosti a psychické odolnosti až k zemi.

 

Měla jsem ji na telefonu, když jsme měli ošklivou dopravní nehodu při cestě do Itálie a ona slyšela naše hrůzné výkřiky a pak několik hodin nevěděla, jestli jsme na živu. Když spadla lavina v nepálských Himalájích na podzim v roce 2014, myslela si, že mě smetla a já přitom byla v bezpečí a tichosti budhistického kláštera dlouhých deset dní ponořená do „silent retreatu“ odpojená od všech komunikačních přístrojů. Nic jsem netušila, pak jsem jí zatelefonovala a maminka se zajíkala štěstím z překvapení, že žiju. A ani ne půl roku na to jsem tam uvízla ve výšce tři tisíce metrů nad mořem při největším zemětřesení v Nepálu za osmdesát tři let a čekala sedm dní na vysvobození helikoptérou. Co prožívala byla asi děsivá noční můra, když nevěděla co je se mnou…

Naštěstí hned druhý den po osudném dni 25. dubna 2015 jsem ji mohla na pár sekund zavolat satelitním telefonem, takže věděla, že jsem „zatím” živá a zdravá, ale co bude dál, netušil naprosto nikdo.

My jsme byli nahoře odříznutí od médií a bezprostředních záběrů, ale celý svět sledoval každý den navyšující se počty obětí a bolestnou devastaci místního kulturního bohatství. Jediné, co jsem si tenkrát přála, abych se znovu vrátila do její náruče. To byla moje největší motivace udržet se při životě, tenkrát jsem se sžila s vnitřním příslibem, že jí nesmím přivodit bolest a přežiju.

 

To jsou největší jobovky, jež jsem mojí nejmilovanější osobě na světě způsobila tím, že si jdu za svým snem a žiju neobvyklým způsobem. Vím, že je pro ni kruté potkávat na ulicích mé spolužáky s dětmi, které oni vodí do školy, zatím co já brouzdám světem a vidíme se sporadicky. Nemůžu si pomoci, zvolila jsem si tuto pouť dobrovolně a vyhovuje mi a toužím, aby stejné naplnění, které přináší mně, přinášelo mojí mamince vědomí, že takto jsem skutečně šťastná a ona se radovala z mých blažených pocitů se mnou a přijala bezpodmínečně můj styl života.

 

Proto apeluji na všechny, kteří cestují, buďte soudní, vyhýbejte se co nejvíce nebezpečím a nástrahám, nepouštějte se do akcí a míst, jež mají velkou rizikovost, buďte dobře pojištění a buďte s těmi nejbližšími co možná nejčastěji v kontaktu. V dnešní době gratis telefonické komunikace přes Skype, Viber a WhatsApp jsou geniální a pro nás cestovatele k nezaplacení. Navíc psychicky podpoříte své milované pravidelnými ujištěními, že žijete. Je správné, že si jdete za svým, ale nezapomínejte na ty, co necháváte za sebou.

 

A všem maminkám dnes přeji, aby měly poslušné a bezproblémové dcery a syny❣❣❣❣❣❣❣

 

Please reload