Ronda je přepychová, ale tím, že leží ve španělském vnitrozemí v ní v červenci panují obrovská vedra. Naposledy teploměr ukazoval ve stínu 43 stupňů Celsia a já byla ráda, že můžu být u mlýna, kde je chladivá atmosféra.
Z města jsem došla úplně splavená a pan domácí mi prozradil, že se tady můžu i vykoupat. Moje tělesná schránka zjihla, pochopila jsem, proč jsem ty plavky v obchodě nenechala😂😂😂.
Vyřítíla jsem se do prvního patra, převlékla a bosa jsem si vykračovala k naturálním lázním, které jsou v úkrytu fíkovníků... Zůstala jsem jako opařená, taková nádhera. Dřepla jsem si na obrovský balvan a dívala se na oblouky mostu, který se klene nad stometrovou strží. Přišlo mi to jako fatamorgána, kde jsem se to znova ocitla a že když si cestovat dopřeje více času a oddechu nalezne místa, která jsou obyčejným turistům schovaná. Jaká nádhera!
Ledová voda mě z mé extatické nálady okamžitě probrala. Postupně jsem se do přírodního bazénku ponořila a chlad už ani necítila. Fíky padaly do vody a já se těšila, že je budu mít k večeři. Rozplácla jsem se na kámen jako žába a se zakloněnou hlavou pozorovala lidi, co se rozhlíží z vyhlídky na údolí. Vůbec jsem jim ten pařák města nezáviděla. A radovala se, co mě čeká... Siesta!!! Pravá španělská, protkaná sny, v nichž reálně cvrlikají cikády jež přehluší i vodopády;-)))). Život je nádherný💗💗💗