© 2016 - 2018 SAMA NA CESTÁCH ओं♡♫

  • b-facebook
  • YouTube - Black Circle
  • Twitter Round
  • Instagram Black Round

návštěvníků

Yangon aneb civilizace velkoměsta

March 18, 2018

 

 

Můj život jsou samé extrémy. Nyní jsou to zkrátka civilizační šoky. Z venkovsky vyklidněného prostředí mezi chaos velkoměsta. Čínská čtvrť je obzvláště rušná. Živá, pulzuje a všichni jsou tu prostě akční. Žádné ebiky, koňské povozy, prašné cesty.
Mniši ráno dostávají příděly na ulici od dobrých lidí a chodí bosí. Všude stánky, dobroty, pestrobarevné ovoce. Paní okrajuje z ryby šupiny a já si jednu vyprosím pro štěstí. Všichni jsou milí, přívětiví, přeochotní. To mě fakt baví!

Obchodní centra jsou tady, jako všude ve světě, velkolepá. Mniši ve svých jednoduchých róbách vplují dovnitř a prohlíží si výlohy od Versaceho. Mají tady i další značky COACH, Furla, Huggo Boss, Perla, Pandora... Jen kde jsou zákazníci? Jaké tady asi mají obraty? Názouváky Crossky stojí asi jeden týdenní plat nebo měsíční, to záleží...
Všude usměvavé tváře od thanaky, jsou to myanmarští apači. Mají tady nádherné bambusové krytky na mobily i kryty s místními reliéfy na Macky. Jsem jako utržená z řetězu, nic z toho nepotřebuju, ale je třeba podpořit místní ekonomiku;-). Nevím, jestli to máte stejné, ale zachvátí mě panika, co když se třeba zpět nepodívám a tak bych najednou chtěla vše. Obrazy, náramky, sošky. Vše mi přijde unikátně vzácné a originálně autentické. “Obrať se a okamžitě zapomeň”, velí přísně mysl. Už tak mé zavazadla přetékají, tak aby neruply;-).

Další mžiky přicházejí. Bosý řidič v longgi řídí autobus číslo 87. Při tom žvýká betel a chlustá “krev” z okna. Cestující hodí dvě stovky do bedýnky u vchodu do autobusu. Žádné kontroly, žádné lístky, žádní černí pasažéři, vždyť jsou buddhisti, jež nepodvádějí.
Mniši mají mobily a lížou zmrzliny. Pětiletý klučík prodává ptačí budky. To jsou dojmy.
Skvěle pestrobarevné, soustavné a vyživné. Tady to prostě tepe. Budovy, betony, dopravní zácpy. Lidi mi zde připadají hodně šťastní. Vyráží na nedělní nákupy, tady asi nejezdí na chaty;-). A tak se vyžívají v obchodňácích a pomalu, ale jistě, propadají konzumní pasti...
Ani já neodolám pokušení. Opět se nechám zlákat místním designovým obchodem se zvučným názvem Yangoods. Poprvé jsem na něj natrefila u jezera v Inle, pak v Nyaung-U a teď tady v Yangonu. Tři kabelky, tři náramky a pak nějaké suvenýry. Oči mi z té nádhery přecházejí. Když platím, prodavačky mi podarují krásný tyrkysový náramek s očkem. To bude můj barmský talisman. Už jeden mám, ale pro balanc;-). Tak si říkám, že už bych za ty utracené částky měla mít věrnostní slevové karty;-))). A pak se nedivte, že s sebou tahám lodní kufry. No jo, jenže ono je to tady všechno tak parádní...

A pak ještě z legrace vstupuji do supermarketu. Regály, výstavní zboží. Čína, Korea, Japonsko, to jsou výhradní dovozci. Já preferuji místní. Koupím si jejich speciality, švestkové jaggery s tamaridovou příchutí. V jednom obchodu maji plakáty: “I wish you PINK CHRISTMAS” a vše s růžovým partnerem... Celkem dobrý, až na to, že je březen;-).

Dnešek jsem si užila a jsem ráda, že toto je pro mě už jen chiméra, která není podstatnou součástí mého života. Mne láká příroda, ovzduší, kde výfuky vzduch neničí, zpívající ptáci, čisté řeky či vlny, výhledy na oblohy, kde nejsou smogové opary. Spokojenosti bez křečí a nestresujícího okolí. To jsou mé životní standardy a snad z nich nikdy neslevím;-).

S Myanmarem se loučím a pobývat v této zlatem zdobené zemi mi bylo ctí. 
A místní lidé jsou bezkonkurenčně nejmilejší a nejsrdečnější, stále naturálně přirození, laskaví a nezkažení.
Moc díky! Za zážitky, kontakty, prozření, napojení a laskavé postřehy z oduševnělé krajiny. Burmu zkrátka miluju❤️❤️❤️

 

 

 

Please reload