© 2016 - 2018 SAMA NA CESTÁCH ओं♡♫

  • b-facebook
  • YouTube - Black Circle
  • Twitter Round
  • Instagram Black Round

návštěvníků

Nepříjemnosti na cestách aneb mužská přirození k vidění

April 1, 2018

 

 

Dneska máme velikonoční pondělí, a protože to dobře známe, co se u nás provádí za tradice, tak to bude právě o mužích, jejich zvířecích pudech, přirozeních a nepřirozených jednáních. Negeneralizuji, nesoudím, ale musím. Tento blog vznikl se záměrem ženy povzbuzovat, ale taky je připravovat na nepříjemnosti, které na ně číhají při cestování. Takže nyní je to opět motivace, jak být bdělé, pozorné a soustavně a neustále připraveny odpálkovat útoky!!!

 

Myanmar je obecně budhistická země a na první pohled všichni žijí spořádaně, ve všeobecné úctě a záměrně dobré karmě. Do chrámů se vstupuje boso, nohy zahalené až ke kotníkům, taktéž ramena i lokty by měly být schovány. Tato území jsou posvátná a panují dobré mravy. ALE I TADY EXISTUJÍ VýJIMKY!!!

Výlety v Inle byly prostě pohádkové a poslední byl naprosto geniální. Od jezera Inle jsme se se dvěma Němkami plavily tři hodiny do naprosto nedotčeného území. Oblast Samkar je ještě turisticky neprobádaná a naturálně úchvatná. Byla jsem naprosto ohromena a velice si to užívala. Budhistické chrámy zvonkově vyzváněly, mírumilovně vítaly a pozitivně hřály. Toto prostředí by mohlo být klidně prototypem pozemského ráje, kde vše náramné je. Nirvánově opojné a láskyplně oduševnělé. Když jsme přijížděly lodičkou k pagodám, jež vyčnívaly z jezerní hladiny, oči přecházely. Ptáci slastně skřehotali, neposedný vítr mi čechral vlasy. Pocítila jsem, že toto je ráj na zemi. Mlčky jsem nasávala energie, které byly naprosto nepopsatelné. Lidé skoro žádní. Jen pravěká historická památka a čisto čirá příroda. Tak chutná mír. Tak voní laskavost. Tak se buduje bdělost přítomnosti, jež trvá věky...

U břehu byla výborná restaurace, napojily jsme se, posilnily a plné síly vyrazily prozkoumat okolí. Panoramatické pagody, my spořádaně ustrojené, zahalené, na očích sluneční brýle. U jedné klučík v dresu FB Barcelona, mladý, usměvavý, jako každý tady z Burmy. Ukazuje mi, ať se jdu podívat dovnitř. Nemám zájem, kazí mi záběr, tak mu ukazuji, ať se schová dovnitř, abych si tu nádheru mohla vyfotit. A na místo toho vytáhne z trenek svůj ztopořený penis! TAM! Vedle posvátné svatyně, v níž dlí Buddha se svýma otevřenýma očima! A úsměvem plným pochopení a soucitu!!! Já se jen otočila, abych si ten prožitek z toho místa nezkazila. Posléze jsem toho litovala, protože by to byla skvělá fotka, která by varovala všechny ženy, které se na to opuštěné místo chystají! Já byla tak překvapená, že jsem prostě pohotově nezareagovala. Dohnala jsem kamarádky sedící už v lodi a německy, aby tomu rozuměly jen ony, jim říkám: „Ten kluk u té pagody vytáhl ven svůj ocas.“ Ony se podívaly tím směrem a viděly ho taky. Přesvědčily se, že si nevymýšlím.

 

A ta jedna mi vypráví, jak se kamarádce při jízdě v autobuse na Srí Lance nějaký chlap udělal přímo na rameno! Měla na sobě jeho semeno!!! Psychicky to nedala a raději se domů vrátila. Ano, na světě toho je plno, harasmentu, obtěžování, znásilňování, nechutných situací. Jsme na to občas připraveny, ve setmělé ulici, baru, metru, u vchodu, ale v budhistickém rajónu????!!! To pro mě bylo naprosto odstrašující, že ani taková místa se nevyhnou zkaženému jedinci. Mně se to psychicky nedotklo, byl daleko, ale při představě, co by se asi stalo, kdybych vešla to té útlé pagody a on mi zatarasil vchod nebyla se mi udělalo nevolno. Já bych si snad věděla rady, ale co jiné mladé křehotinky, které cestují už v osmnácti... Aby se z budhistického chrámu vracely s traumaty? No potěš pánbů, tedy budhů. Jasně, že se to stává, není to žádné drama, ale jde o to, že tady to prostě člověk NEČEKÁ!!! A pak ta reakce je zpožděná, takže to vše tady ventiluji jen proto, abyste milé ženy, cestovatelky, turistky, nomádky věděly, že NEEXISTUJÍ VYJÍMKY, že ataky od mužů můžete čekat v chrámu, ašrámu i kostelním prostoru!!!!!!!!!!!!! Ne jen po setmění, když mají choutky, ale i za bílého dne! Prostě všude!!! Takže prosím pěkně, buďte ostražité, plné síly a odvahy, aby vám nic ti úchylové neudělali...

 

Dneska ráno jsem se byla proběhnout, mám takové sedmi kilometrové kolečko, nehlučná cesta v rýžových polích, naprostá paráda. Vždy jsem naprosto nabitá, usměvavá, milión lidí mě pozdraví svými typickými balijskými úsměvy, proto se mi tady tak líbí. Běžím, zastaví sympatický lokál, na motorce, bez bot, jestli nechci svézt. Ano, proč ne, to se zrovna dneska hodí, budu chystat známým snídani. Veze mě. Nemluvíme, anglicky umí sporadicky. Ukazuju mu, ať mi zastaví. Poděkuji a on vytáhne mobil, jestli mu dám číslo. „Ne, místní nemám“, a zásadně na potkání nedávám. Zahnu do uličky, kde jsou u každého domku otevřená vrata, ani si nevšimnu, že zahnul stejně, pak se postavil do protisměru, abych ho viděla a říká:“ Luki, luki“. A já naivita sama se podívám. Má v ruce vytaženého šulina! Balijského jsem ještě neviděla:-))))). Je snědý jako oni. Odvrátím hlavu a přidám do kroku, necítím se ohrožená, protože tam všude je plno obyvatelstva ale stejně, pro pána Jána, kde je Shiva, Ganéša, kde je jejich posvátná nátura.... A pak mě ještě půlhodiny stalkuje, aby věděl, kde je moje vila. Asi desetkrát jsem zahnula, abych ho zmátla.

 

Vybavím si okamžitě maminku, jak se smála, když jsme si přály veselé velikonoce a rošťácky říkala: „Namaluj někomu vajíčka na modro.“ No já bych jim je všem zmalovala, nebo nejlépe vykastrovala!!!

Takže opakování matka moudrosti: ženy, holky cestovatelky, paničky turistky, buďte vždy ve střehu a zareagujte jak nejlépe umíte! Buďte statečné a ne ustrašené a hlavně ukažte, že se jich nebojíte a že si s nimi hravě poradíte!!!

 

Hodně bezpečnosti a štěstí na cestách přeji,

 

S láskou

Vaše Alexka

 

PS. Hlavně si to nenechávejte pro sebe a sdílejte, nestyďte se, protože vy za to nemůžete. To, co se stalo na jsem okamžitě nahlásila managerovi hostelu, jenž výlety organizuje. Přislíbil, že informaci předá dál a přiznal, že kdyby to místní věděli, že by ho za to zabili... I když vlastně jsou to budhisti, kteří by ubližovat neměli;-). Každopádně věřím, že se tam něco změní. A příště, až uzřím toho balijského pervezního uchyláka, tak vyfotím značku jeho motorky a nahlásím ho na policii. Na běhání mobil nenosím, ale příště asi musím;-()

Please reload