Celé osazenstvo konferenčního sálu na Žofíně byla vykázána ven a všichni jsme se uctivě mačkali u dveří, až nás opět vpustí a urveme si nějaké dobré místo, kde budeme mít dobrý výhled na Jeho Svatost Dalajlámu.
Dojímá mě, jak jsou najednou lidi na sebe milí, protože jsou na jedné lodi.
Posvátná nedočkavost a všudypřítomné chvění, že mezi nás vstoupí je hmatatelná. Je úchvatné a úctyhodné, jak jediná osoba způsobí, že přítomní jsou aspoň na chvíli na vrcholu blaha, že ji uzří na vlastní oči. A jejich ušní bubínky hltají všechny moudrosti co vypouští z úst, protože je jejich hloubka obohatí a pohladí na duši.
Forum 2000 na závěrečnou panelovou diskusi „Svět a jeho výzvy současnosti“ pozvalo Jeho Svatost 14. Dalajlámu, pana Tomáše Halíka, indického sociologa Surendra Munshi a aktivistku za ženská práva ze Saudské Arábie.- Manal al-Sharif.
Už všichni vcházejí do sálu a vítáme je bouřlivým potleskem. Jeho Svatost jde první a jako vždy s úsměvem na tváři, mává, zdraví všechny a se sepnutýma rukama nám žehná. V budhistických chrámech když Dalajláma vchází do místnosti, tak se všichni ukloní a vykonají tři prostrace, úklony na kolenou, přičemž se dlaněmi i čelem dotknou země, čímž vyjadřují hlubokou úctu a pokoru tomuto člověku, tady ho vítají ovace potlesku lidí ve stoje, co naplat, jiný kraj jiný mrav, ale stejně je dojemné, jak publikum aplauduje. Dočkali jsme se posvátné chvíle.
Přemítám:„Kolika lidem se právě splnil sen? Kolik lidí právě vnímá tu neopakovatelnou euforii vnitřního rozechvění že je v jedné místnosti s jedinečnou spirituální legendou současnosti? Kolik lidí podlehne dojetí a projeví následně soucitné jednání a podlehne uctivému jednání v každodenním konání?“
Odpovědi na to, co se mi honí hlavou nejsou podstatné. Důležité je uvědomění, proč Dalajlámu všichni tak milují. Samozřejmě, protože je moudrý, protože ztělesňuje posvátnost bytí a synergické aktivity reinkarnace včetně jejího poslání.
Ale proč je tak oblíbený? Protože je bezprostřední!
Usedne do křesla a jako by byl někde na vyhlídce, dá si ruku nad oči, aby mu nepřekáženy agresivní reflektory a dívá se do publika, chce podchytit všechny tváře a duše, které jsou s ním v jednom prostoru. On tady není pro nás jako nějaká povrchní celebrita, on je tady s námi! Doslova a do písmene tělem i duší.
Je úžasný, spontánní a svoucný.
Vytáhne si kšilt, který mu ladí s jeho šafránově červenou róbou a ujímá se slova, každému řečníkovi bylo vyčleněno osm minut. Nedokážu přesně interpretovat jeho slova, protože spíše vnímám tu přítomnou energii, která se zde rozvířila, je hebká, něžná a posvátná. Celá místnost je jako vyzenovaná. Jeho přítomnost je mystická a dokáže divy, i když to mnozí necítí.
Co je podstatné, že říká, že i teroristi jsou lidi, a proto každé náboženství či přesvědčení je nebezpečné, pokud je extrémně fanatické. Všichni mají jedno společné, věří ve Stvořitele, Boha, který vše zrodí a uvádí do života a oni, jako budhisté jsou prý „hříšníci”, protože ve své filosofii Stvořitele nemají a v takovou ikonu nevěří. A směje se tomu.
Jakékoliv prohlášení odlehčí svým nadhledem a inteligencí. Dokončí projev a slova se ujímá Tomáš Halík, mluví jako kniha, jeho vyjádření je sofistikované a zvučné, na začátku si neodpustí poznámku, že Jeho Svatost je skvělý „performer”, takže je vždy těžké řečnit po něm a zaujmout pozornost posluchačů:-). Nakonec jeho proslovu si ho Dalajláma dobírá se smíchem, zda může dokázat existenci Boha. Pan Halík pochopí jeho šprým a odpoví, že Bůh je „mystery” a věřit v Boha je jen znamením odvahy vkročit do oblaků zastřených tajemství a sžít se s touto tajuplnou záhadou. Oba se smějí a navzájem respektují.
Dalajláma zívá, padá na něj únava, aby taky ne, program má nabitý a naplánovaný na minutu a každý se z jeho přítomnosti raduje a on ve své službě všechny rozradostňuje. Když jsem ho viděla tváří v tvář naplnilo se moje srdce klidem, loni i na začátku tohoto roku byl churavý, jeho zdraví bylo v ohrožení a lékaři doporučovali zrušení všech zahraničních cest do odvolání. Ale teď na vlastní oči vidím, jaké dobré kondici se těší, je vitální, fyzicky stabilizovaný. Jeho pleť je hebká a svěží, jeho vnitřní aura září jako u mladého kluka, je nabitá čistotou a psychickou vitalitou. Všechny ty modlitby miliard jeho příznivců a fanoušků, kteří se modlí za jeho zdraví a dlouhý život došly k naplnění.
V požehnaném věku osmdesáti jedna let prostě stále a neúnavně obohacuje druhé a jeho štěstí spočívá v jediném prostém gestu, být zde pro všechny, kteří potřebují inspiraci, vlídné slovo či jen úsměv a virtuální pohlazení od skromného mnicha, který symbolicky znázorňuje ztělesnění Buddhy Soucitu a jeho dobrosrdečnosti k celému lidstvu.
A je tak otevřený, přátelský a důstojně přítulný, bez okolků každého pohladí či pokyne rukou, ale nejraději někoho popichuje, je skvělé, jak se šibalsky směje a přívětivě dobírá okolí. Úžasné je, jak je jeho duch mladý a neúnavný. Jeho je obdivuhodná energie a autenticita je bezbřehá, bezhraniční a láskyplně povznášející.
Je nádherné, jak nás všechny spojuje ve víře, že je dobře na světě, když prohlédneme, že lidský život není prost problémů, ale s optimismem a neúzkoprsým pohledem má každá lapálie řešení. Jen se musíme na ni podívat zpovzdálí a z větší perspektivy. Nic není permanentní a pokud budeme žít v naději a vlastním svědomí vědomě a důstojně, pak nám všem tady bude dobře!!!
Děkujeme, znovu aplaudujeme. Znovu vzdáváme hold Jemu, prezidentu Havlovi, řečníkům a především organizátorům konference Forum 2000, že jsme se dočkali opět jeho bezvadně bezprostřední ukázky lidskosti a moudrosti.
Záznam z konference naleznete zde:
