Už se ztrácím sama v sobě…
Kdo vlastně jsem, plážová povalečka, spirituální hledačka či nezávislá spisovatelka-podnikatelka, která občas zkasíruje nějaké drobné za publikování vlastní tvorby?
Tato roztrojka osobnosti se vyjevila právě nyní. Na světlo boží se vylíhla jako bezpohlavní larva okamžitě po novém roce, ale číslo tři znamená balanc, což mě uklidňuje, takže se znovu lenošivě zabořím do plážového lehátka a nenechám se obtěžovat myslí, jež neustále něco definuje. Raději se nechám ovívat svěžím vánkem, který odfoukne všechny existenciální otazníky alespoň do následujícího dne.
Proč je pro nás důležité neustálé pojmenovávání vlastní osobnosti? Donekonečna se asociujeme do rolí, názvů a kategorií namísto toho, abychom se přijali takoví jací jsme bez jakýcholi přikrášlovacích slovních spojení a označení.
Vydechnu si, nezáleží přece na tom, za koho se považuje, ale jak jednáme a souzníme s naším okolím a jakou přidanou hodnotu přinášíme světu (či v menším měřítku své rodině, přátelům, zaměstnavateli, klientům, atp.:-)).
Vydáváme ze sebe vždy to nejlepší? Snažíme se vykonávat všechny aktivity a činy podle svého nejlepšího svědomí a vědomí? Participujeme vědomě na životech svých a druhých?
A neopomíjíme při všech těch povinnostech a tlaku okolí sami na sebe?
Mým závazkem pro letošní rok je provozovat veškeré aktivity na 100 %, ne jen tak, ledabyle a nesoustředěně, ale záměrně s daným účelem a intencí být lepší a náruživější. A můžu si to odzkoušet právě teď, protože i když se to nezdá i “nicnedělání” vyžaduje značné soustředění…
Jen si to sami vyzkoušejte, jak dlouho vydržíte v klidu bez toho, aniž byste museli vyskočit a něco dodělat nebo “něco dělat”, protože nevydržíte být sami v sobě a vnímat své pocity, rozpoložení či změny nálad? Sami pro sebe si stopněte, jak dlouhý časový úsek zvládnete odolávat dotěrným myšlenkám, nevědomé terorizování sebe sama, protože musíte udělat to či ono, dohnat resty, obvolat nepřijaté hovory a odpovědět na maily či nakupené zprávy nebo se vypravit na dostaveníčko, které jsme přislíbili, ale vůbec se nám tam nechce?
Kdy jste si naposledy dopřáli ten komfort užívat si sama sebe, svou přítomnost a jen zhluboka dýchat a uvědomovat si svou bytostnou celistvost? Můžete si ten luxus vůbec dopřát? Stačí jen pár minut. Vědomá relaxace je ozdravná kúra, která vytlačuje z těla neduživé toxiny a dává sbohem stresorům, nelítostivě zasahující negativně naše emoce.
Dnes je neděle, dopřejte si propustku z rutinního děsu a zrychleného poklusu. Vydechněte si a nadechtěte se pohody nedělního dopoledne či odpoledne. Přece neděle je odvozena od vzácného slova “nedělat” a vřele doporučuji si obdobný rituál osvojit a praktikovat ho v našich žitích co nejčastěji. Tato činnost-nečinnost by měla být od nynějška naše tradice, NEDĚLAT, jen být a vnímat. Užít si na okamžik vlastní žití ve střízlivosti přítomnosti.
Pro mne je tato kratochvíle významnou součástí dne a osvědčila se mi ve způsobu prožívání a procítění vděčnosti k hojnosti životních radostí. Dovolíme-li si zabřednout hluboko do sebe, nalezneme odpovědi na otázky, které nás rmoutí, rozkličujeme rozcestí a cesty i nové směry, jež byly doposavad pro nás neviditelné. Opět vytrysknout na povrch vlastní potřeby a oživí se bezprostředně naše dětské sny, po kterých nevědomě prahneme. Odvážně se postavíme tváří v tvář našim potlačeným touhám a tajným přáním, díky procitnutí a ztotožnění se s vlastním nitrem pomalu ale jistě dosáhneme osobního naplnění a oživení energií, které dosud stagnovaly a zapříčinily nerozmnožování životabudičů a spontánních elixírů nadějí.
Jen si to vyzkoušejte, pohodně se uvelebte a dýchejte.
Nenechejte se nikým ani ničím vyrušovat.
Nádech a výdech…
Jsem zvědavá, jaké poklady v sobě najdete:-).