Moje největší cestovatelské faux pas (1. část)


Poznejte příležitosti v Tasmánii:-)

Ano, i já, rádoby profesionální cestovatelka, jsem se dopustila chyby. Dalo by se říci, že to byla chyba osudová, jež mě šoupla do jámy lvové. Loni touto dobou jsem se ocitla nechtěně v Nepálu, kde jsem zažila zemětřesení na vlastní kůži. A jak se mi to vlastně povedlo?


Pobývala jsem nějaký čas v Austrálii, a tak jsem si řekla, že se na narozeniny rozmazlím a koupila jsem si letenku na Fidži. Z Austrálie je skoro za hubičku, tak proč ne:-).


Všechny podmínky jsem měla řádně nastudovány, v ničem nebyl problém ani zádrhel, základní podmínkou je mít cestovní doklad platný ještě nejméně šest měsíců po plánovaném opuštění ostrova. Nejdůležitější je však zpáteční nebo pokračující letenka a dostatek finančních prostředků pro celý pobyt. My, právoplatní držitelé cestovních dokladů České republiky nemusíme žádat o vstupní vízum před příletem do této vysněné destinace, po příletu na místě obdržíme tzv. návštěvnické vízum, které je standardně platné čtyři měsíce od příletu. Juchů!


Letenku tam jsem si koupila na konci roku 2014 kvůli imigrační kontrole při vstupu do Austálie a potřebnou zpáteční z Fidži pak během cestování po Austrálii. Vždy si vše kontroluji, pečlivě ověřuji, proto se mi během šesti let letem světem nepovedlo žádné zásadní cestovatelské faux pas. Až na mne v pořadníků nešťastníků taky přišla řada…


Zásadně nelétám na své narozeniny, tento významný den si chci řádně/náležitě užít, ne abych trčela v odletové hale a čekala na zpožděný let či řešila jiné nenadálé extempóre. V sebeobraně a sebelásce se tak uchráním nepříjemným situacím a vyvaruji se případným komplikacím. Takže jsem si skvostně užívala narozeninové toulky i poslední den v Tasmánii v jednom, s hostitelem přes couchsurfing v hlavním městě Hobartu a byla natěšená na odlet jako dítě na vánoce. Přece jenom hřejivé, bílé pláže budou jiné kafe, než zakaboděné zimomřivé léto u protinožců. Když jsem blaženě usínala po narozeninovém veselí, tak mi blesko hlavou, že pokud budou nějaké komplikace, nebudu tlačit na pilu a pokorně přijmu jakoukoliv situaci. Vůbec netuším, jak mě taková myšlenka napadla, vždyť všechno bylo skvěle naplánováno, letenky vytisknuty, vše sbalené a připravené na budíček ve čtyři hodiny ráno. Ale intuitivní předtuchy se nikdy nemýlí…


Cvrkot budíku nastaveného v telefonu byl jako rajská hudba vyzývající k dalšímu neobyčejnému dobrodružství. Laskavý známý byl té dobroty, že mě v tuto nekřesťanskou hodinu odvezl na letiště a popřál mi bezpečný let.