Bůh Ganéš je mistr na odstraňování překážek


Mohutný odstraňovač překážek - Bůh Ganéš

Třešnička na dortu v Hampi je pro mě socha boha Ganéši. A jen náhoda tomu chtěla, že jsem ho viděla.


Když se rozhodnete, že si celý komplex ruin v Hampi prohlédnete, nejlépe je si vzít na pár hodin rikšu s řidičem, který vás povozí do všech turisticky zajímavých míst. Hned za rozbřesku nasazují řidiči-průvodci cenu vysokou za 800 rupií na tři hodiny, já to usmlouvám na pět set s podmínkou, že mi zastaví, kde budu chtít a minimálně se mnou stráví čtyři hodiny, tak jsme si plácli a já ještě za svítání vyrazila do centra „svatého města". Je to bezva trik jak se vyhnout extrémnímu parnu a hlavně hladovým turistům.


Východ slunce nad oranžovým údolím z kamene je úchvatné, opice se již rojí a vyhlížejí snídani, místní jsou dokonale připraveni za časných hodin vás pohostit pravým teplým voňavým čajem, k tomu můžete zakousnout samosu nebo jinou indickou pochoutku v pouličním kiosku. Je to krásné, jak jsou podnikaví, pracovití a úslužní. Já se spokojím s čerstvým kokosovým ořechem a pádím vstříc historii, jež má posvěcení i od Unesca jako vyhlášená kulturní památka.


Miluji to nicotné svítání, jenž je jako nevtíravý host, který přichází pravidelně a vy si na něj zvyknete. Natřásám se v rikši a vystrkuji hlavu, aby mi něco neuteklo. Můj průvodce dnešního dne Hariš mi ukazuje na hradby kde trůní tři pávi, to je noblesní vzezření. Objedeme všechno zajímavé, co je na mapě, je toho hodně, milovníci historie jsou tady v sedmém nebi, když to tady vše spatří. Mne uchvátí ty vznešené klenby, zatajená zákoutí a lidé, co tam zametají se shrbenými hřbety. Nachýlí se pravé poledne a horko je tady jako v pekle, výheň je tady značná, ale s kšiltovkou na hlavě a zásobou pitné vody se přežít dá. Ale upřímně, už jsem hotová, jednoho to uondá, ta celistvá kamenná památka.


Už abych někde ve stínu ležela, ale ještě mé smysly jsou bdělé a nic jim neunikne. Spatřím z cesty sochu Ganéši a okamžitě velím k zastavení. To je můj nejmilejší bůžek, odstraňovač překážek, jak materiálních, tak spirituálních! Není to náhoda, že má hlavu slona a tak se jednoduše mezi hinduistickými božstvy snadno rozpozná. Vyskočím si nafotit tento památník, ale v pravé poledne slunce fotografování moc nepřeje, tak záběry nejsou moc vydařené.

Když průvodce vidí mé nadšení, ještě jednou mi zastaví a posílá v útroby spanilého sloupoví. Mladí Indi mě nahánějí, abych si koupila pohlednice či mapu a já najednou uzřím tu majestátnou sochu. Ganéša je tam vytesaný z jednoho kusu kamene a je impozantně vznešený, málem omdlím n