Nepamatuji se, že by mě nějaké velkoměsto od počátku tak uhranulo jako Bombaj, možná Rio de Janeiro, ale to je co říct, protože jsem spíše na přírodní skvosty jako je džungle nebo Himaláje, ale tady v Indii to vážně tepe!

Čistota je neskutečná a mám oči na vrch hlavy, čučím na všechny ty vymoženosti, poprvé v životě vidím rikšu s fungujícím taxamatrem! Olalá, to je ale jízda:-). A má vypulírované okna, jako by ji vyčistila sama Okena!

Celkem se raduju, projedu půlku města a ono mi to napočítá cca 40 korun českých a to nemluvím o službě Uber, která je taky za hubičku! Geniální, sami Indové si ji chválí, sdělili mi, že se hodně populace zbavuje vlastních automobilů a jezdí výhradně s ní! Víte kolik ušetří! Tisíce ročně!!! Neplatí parkování, pojištění, nemusí hledat volné stání, ani nemusí do myčky:-). Teda, jako úsporný program domácností to teda sedí.

A na každém rohu trendy restaurace, kde se schází prestižní mládež, přijde mi, jako bych byla v bolywoodském bijáku. Ochotný taxikář mi ukazuje jednu atrakci, vrata k vile „indického Brada Pita“:-))). Jako správná blogerka si tento unikát musím zvěčnit. Pár indických filmů jsem už viděla a tohoto hezouna (Shah Rukh Khan) z obrazovky znám, zvonila jsem na něj, ale nebyl doma hahaha. Ochranka byla milá, asi je na potrhlé fanynky zvyklá, ovšem já o něm nikdy v životě před tím neslyšela:-).

A večerní procházka po Band Standu při šumění oceánu a svitu hvězd má taky něco do sebe. Promenády kolem moře zbožňuji, všechna města, která je mají jsou prostě požehnání, Havana, Rio, atd. jsou opravdicky osvěžující.

Neposedný mořský vítr oživí všechny smysly a odvane všechny starosti...

Jupí, život je tak přepychově skvostný, když se radujete z maličkostí:-).