Je zvláštní, jak ten čas letí. Nemilosrdně ukrajuje vzácné chvíle a když chcete, aby tvraly věcně, tak ještě více ručičky času posunujete...
Dovolená s maminkou byla extaticky intenzivní. Moc jsme si to užívaly. Hodně jsme se smály, i plakaly, tropily hlouposti a byly naprosto spontanní. Všichni nám říkají, že jsme jako sestry. Jako by časy minulé nebyly a my byly jen tady a nyní. V plynulé přítomnosti společných dní. Stoprocentní andalůské euforii;-)))
Nedokážu popsat slovy, jak je pro mne čas strávený s ní drahocenný.
Už několik let máme své rituály, že vždy vyrazíme společně za hranice všedních dní kompenzovat dobu, kdy jsme se neviděly. Londýn, Barcelona, Djerba, Vídeň, Drážďany, Santorini...
Můžu jen doporučit. Pokud jen máte chvilku, vytáhněte svoje milované někam, kde spolu pobudete. Je to vzácné a taky jim oplatíte jejich celoživotní laskavosti a vyhladíte vrásky, kdy se o vás bojí. Pomalu ale jistě začnete splácet imaginární dluhy, jež se za život v rodinné bance naakumulovaly. Ty sice nepodléhají inflaci, ale úročí se a naší povinností je splácení. Jistě, rodiče si o ni nikdy sami neříkají, ale my sami bychom si měli být vědomi, kolik nám toho dali...
Tuny lásky, hektolitry pochopení, povzbuzení, životní rady. Život a výchovu jež jsou dary nejvzácnější...
A proto jsme tady, bez nich bychom tady ani TAM nebyli a to bychom měli mít neustále na paměti;-).
Buďte prosím vděční a třeba jim zavolejte nebo pošlete pohlednici a nahlas řekněte, že je milujete a nebo že se brzy vrátíte❤️❤️❤️ Je to důležité a uděláte je šťastné❣❣❣❣❣❣❣