A je to tady! Bali, vstávání 4:45:-) Rozhodnutí je nekompromisní, opět zocelit tělo a zkoncentrovat mysl, to je oč mi běží.

V tuto ranní hodinu je vůně frangipani (typické bali květy) ještě intenzivnější, protože ji nepřehluší výfukové plyny. Černočerná obloha posetá blyštivými diamanty dohlíží nad sny lidských bytostí. Bali psi tradičně vyjí a vůbec jim nevadí, že všichni ještě spí.

Stojím za vraty ašrámu v tuto nekřesťanskou hodinu a polemizuju: „Snad nezaspal můj guru;-)))". V pět ráno za úplné tmy začínáme meditací a chantingem. Slova v sanskritu vibrují údy a celé tělo se rozezvučí v synchronii a harmonii. Občas má mysl odskočí někam do dálav a vzpomene se na mé blízké, plánuji stěhování, snad je skútr bezpečně zaparkovaný a ti komáři jsou před úsvitem krvelačně žízniví. Ale nevadí, to jsou vždy první dny, než si člověk uvědomí, proč je tady a plně se soustředí. Není to žádné modlení, jak se moje maminka bojí, je to jen spirituální posezení, kdy se člověk naprosto vyklidní;-).

Po hodině začíná má oblíbená kundalini jóga (nejsem sprostá hahaha;-), díky proudění kundaliní energie se otvírají čakry, posilují se a přivádějí do rovnováhy. Jsem v chrámu s dalšíma dvěma Japoncema. Už i muži přišli józe na chuť. Na můj meditační polštář si sedne zlatá kočička a dohlíží, zda se neflákáme a děláme vše, jak nejlépe dovedeme. Je to tady velice příjemné. Slunko se klube, tma se mění v příšeří a smysly okysličené dechem jsou zdá se více přítomnější. Takto se nachází štěstí, to vnitřní, hluboko uschované v naší hrudní dutině. Dlouho schované, ale každému prapodivně dobře známé. Jen odhrnout závoje a oddat se vlastní stabilní rovnováze.

Jsem v oáze, jen přestěhovat dva kufry materiálních věcí a budu tady doma. To je velká paráda, vždy jsem si slibovala, že jednou budu bydlet v typickém bali domku a teď jsem si to konečně dopřála. Pořád jsem se šidila a moc na sebe nemyslela, ale teď začíná nová etapa zvaná sebeláska. A já si musím soustavně připomínat, že tato kategorie se u nás moc nepěstuje nebo se nesprávně zaměňuje za sobectví, ale pravda tkví v uvědomění si vlastní zodpovědnosti za své potřeby a touhy. Vůbec to není sobectví a hlavní je si to v sobě vyřešit a anulovat všechny předsudky a negace, jež vám nabulíkovali ostatní, protože závidí;-))).

A tak vás všechny snažně prosím, nestůjte v pozadí, plně si své sny bez ohledu na to, co říkají druzí.

Buďte imunní vůči názorům okolí a nebuďte hluší k bušení vašich srdcí a naplnění života vášní!!!