Vy, co mě čtete a souzníte, tak víte, že to, co píše má duše je heboučké, jemné a jde přímo ze srdce. Je v módu senzace a líbezné vibrace. Ovšem to, co mě irituje je naopak drsné a plné ironie. Dvě rozdílné polohy sebe a obě stejně autentické.

A tak i dnešní název je přehnaně nadsazený, ale kdo se mnou prožíval mé začátky zde v Baganu ví, že nejsem daleko od pravdy;-))). Kolik z vás mi psalo, že si takové prostředí nezasloužím a že se mám otočit na podpadku a dát tomu všemu vale. Vlna solidarity a lásky z vaší strany mě neskutečně nabila a zdálky políbila. Já vytrvala. Zakousla se, spolkla knedlík nelibosti a vylízala si louži nespokojenosti až do dna a byla. Prostě moje duše věřila, že toto vše mi něco přinese. Věděla jsem, že pokud budu pilně pracovat, praktikovat, tak třeba v budoucnu dostanu práci snů v nějaké přepychovém nóbl resortu. Kde bude svět minimalistický v duchovním provedení, někde na ostrově daleko vzdálený od civilizace. Na závěr mé dobrovolnické práce jsem uvažovala, co bych si nejvíce přála. Toužila jsem být v jeskyni či v meditačním centru a zatím si můžu dát svůj očistný retreat v hotelu.

Za svou práci, očividně dobře hodnocenou, jsem si vysloužila čtyři noci ve čtyřhvězdě. Tolik hvězdiček hned při prvním vystoupení jako jóga lektorka, to mě podržte. A věřte, že to tady nepíšu z povchnosti ega a abych se vychloubala, ale proto, že každé začátky jsou těžké a pokud má jedinec pevnou vůli, tak se nahoru vyškrábe. Že v každé situaci je záchvěv naděje, že vše zlé je k něčemu dobré;-). Jen pozitivně myslet a věřit, že to děláme pro sebe a že nám to v budoucnosti bude prospěšné a po zásluze odměněné.

Sedím tady na snídani. Sloni roní choboty vodotrysky, krásně to šustí, když ty proudy vody vplouvají do hladiny a já kontempluji stejně jako vy, jak je možné, že jsem tam kde jsem, tady a teď, bez toho, anichž bych o něco žádala, prosila či si něco silou mysli přitahovala... A jestli vás napadá, že jsem se s pilotem vyspala, abych tady byla, tak vaše domněnka je naprosto lichá;-). To jedna pilotka, Donna mi svůj pokoj nabídla, protože odjela. Podvědomě vycítila, co bych akutně potřebovala a když jsem to jako vždy nejprve odmítala, zdůvodnila to slovy, že má jóga byla přesně to, co potřebovala.... Co to bylo, to si dovolím rozebrat příště, protože i mně samotné to vrtá hlavou😁😁😁.

A já si to konečně dovolila. Poprvé v životě přijímám pokorně to, co mi kdo nabízí a dává. Cítím, že je to třeba, balančně dávat i dostávat, aby energie byla vyrovnaná a já měla další zdroje a sílu obohacovat životy druhých a být prospěšná bez ohledu na to, jak to vypadá. Mám se ráda a nestydím se za to, že miluju rochnění v bělostné královské posteli, chvilkové válení u bazénu i snídani, při které vás obsluhují. I to ke skromnosti osobnosti patří, pokud se člověk nepovyšuje nad ostatní a svůj blahobyt sdílí s ostatními. Mingalaba🙏🙏🙏.

Kéž i vy máte to, co potřebujete a potkáváte na cestě lidi, jež vás náležitě ocení a láskyplně o vás pečují❤️❤️❤️

S láskou a vděčností za každodenní dary

Vaše Alexka💋💋💋