Už mě to brzy čeká, tak bych se s Vámi o to ráda podělila... Nevím, kolikrát jsem se vracela a vždy to byla katastrofa, okamžitě jsem opět prchla😥 Prostě vzala roha, upřímně, nejsem na tu neoduševněle-zkomercionalizovanou společnost stavěná:-))))😂
Vím, že se s návraty těžko vyrovnává skoro každý cestovatel, a proto bych Vám teď ráda naordinovala aspoň písemnou preventivku♥♥♥
Psychická příprava na návraty do domoviny je stejně náročná jako přípravy na cestu a cesta samotná. Návraty do reality jsou ošemetná záležitost, vždycky je to souboj na ostří nože se sebou samým. Jedna polovina se nemůže dočkat všeho, co ho doma čeká a druhá část se durdí a kaboní, že se mu nechce zpět do zaběhaných kolejí.
Do míst, kam dojde i poslepu a kde zná každý kout a nejraději by pokračoval v dobrodružstvích neznáma a toulkách po zeměkouli. „Achich ouvej, ono se mi to krátí, už se jen x-krát vyspím a budu doma“, tato věta je jako noční můra.
Z vlastní zkušenosti vám můžu doporučit, abyste si před návratem pokaždé udělali seznam, na co se doma těšíte nejvíce, co vás vždy rozparádí do dobré nálady. Tento „navrátivší se tahák” mějte vždy po ruce, hodí se stejně dobře jako lékárnička první pomoci. Pomůže vám okamžitě v akutních bolestech, ne sice porodních, ale z bolestivých návratů zpět do obyčejné rutiny šedi.
Nestyďte se být k sobě naprosto upřímní, mohou to být naprosté maličkosti, zbytečnosti a prkotiny, ale pro vás jsou právě tak neodmyslitelně spjaté a lákavé jako slovo DOMA.
Nejdůležitější ze všeho je mít se na co těšit! Paradoxně jsem si tento zásadní fakt uvědomila, když se mi kamarádka Finka svěřila, že aby bolestivě neprožívala odjezd a loučení s novými přáteli v cizině si vždy sepíše, co pro ni domov znamená a čeho si na něm cení nejvíce. Tušíte, co v něm má na první příčce? Ne?
Smály jsme se jako bláznivé, protože se přiznala, že jedna z prvních položek na seznamu je, že bude moci spláchnout toaletní papír do záchodu a nebude ho muset házet do koše, (což je dosti nechutné, ale na mnoha územích a ostrovech ve světě tomu tak je. Poprvé jsem se s tím zvykem setkala na Krétě. Mne by něco takového napsat nenapadlo, ale možnost ho házet do záchodové místy je skutečně mnohem příjemnější:-).
Měla tam další triviální hlouposti, ale na indickém území zněly jako rajská hudba o pokrokově vyspělé západní společnosti. Skutečností zůstává, že je zkušená, umí se sama svědomitě naladit na návraty zpět.
Vřele doporučuji, pak to tolik nebolí....:-)(