top of page

Pluju v loučícím módu

Bagan - pagody, horkovzdušné balóny a krásy přírody

Nevím, z kolika lidmi jsem se za poslední dny loučila a říkala “good bye”. To jsou ty momenty, kdy cítíte, jak vám někteří přirostli k srdci;-). Jsou vaší součástí a budou s vámi do smrti. Spojují vás příběhy, historky, chvějivé momentky. Dříve jsem nesnášela loučení, bylo emočně vyčerpávající... Nyní je obohacující, jelikož vím, že se nic nekončí.

Lidé, jež se milují nebo si rozumí, tak se vlastně neloučí, nerozcházejí, jsou jednoduše spojení v duchovní linii. Jsou doživotními přáteli a vlní se v roji slastného porozumění a laskavé podpory.

Mám tady pejsánky a další členy baganské rodiny. Osoby, které považuji za sestry. Postiskala jsem všechny děti, prodrbala hafánkům řádně kožichy a vytahala klíšťata. Na trhu jsem se s každým loučila. Najednou je vše “naposledy” tady;-). Naposledy nakupuji kuře. Unci rýže. S banánovou babičkou si naposledy zahrajeme přetahovanou. Naposledy projížďka kolem dokola, na každém rohu pagoda. Poslední západ slunce. Poslední východ slunce, které se v sekundě rozžhaví a je rudé jako železo v plamenech kováře. Poslední snídaně a wafle s javorovým sirupem. Poslední válení v bělostné posteli. Poslední momentky a zážitky. Jako by to všichni věděli, vše je takové zvláštně spontánní a úžasně naplňující. A ty pocity jsou zkrátka povznášející. Žádné slzy, žádné záchvaty dojetí, jen plutí v přítomnosti. Cyklické existenci lidskosti. Nevšednosti neobyčejných dní. V nepřetržité spokojenosti a vrnění vyrovnanosti.


Poslední meditace v pagodě je v módu levitace. Vše je vznešeně lehké a vnitřnosti rezonují v symfonietě bytostné extáze. Je mi lehce. A vzpomněla jsem si na Viki, když odjížděla, jak to nepobrala, jak říkala, že se to prostě nedá. Souhlasím, protože ta všudypřítomná noblesa a starodávná patina je prostě neskutečně podnětná. Je to tady vážně vrchol blaha. A vnitřně cítím, jak pohár bytosti je plný. Vrchovatě překypující. Bezuzdně naplňující mé vnitřnosti. Ve stavu skutečné spokojenosti toto místo opouštím. Žít ve stavu ustavičné přítomnosti je senzační, protože nic nezačíná ani nekončí. Plynulé proudy energií se instantně proměňují v snesitelnou lehkost bytí. To miluji.

Kéž všechny bytosti jsou šťastny a vědomy si vlastní spanilosti🙏🙏🙏📿📿📿🇲🇲🇲🇲🇲🇲


Užijte si víkendové dny a buďte přítomní💋💋💋


bottom of page